Práce byla, je a bude. Jaké chceme zaměstnance?
V souvislosti s pandemií čelí lidé v pracovní i osobní oblasti více než ročnímu stresu, a to je už opravdu dlouho. Tak dlouhé a neustálé zátěži není lidský mozek ani organismus uzpůsoben. Pracovní pohoda a well-being se začínají stávat pro zaměstnavatele velkou výzvou a permanentní mantrou. Zaměstnanec přestává být redukován na pouhého vykonavatele práce, ale je viděn jako komplexní bytost se svými potřebami, emocemi, fyzickými omezeními i zranitelností. A to je dobře.
Covid a syndrom vyhoření
Například v USA se syndrom vyhoření stal velmi aktuálním problémem. Lidé s vyššími příjmy začali dávat výpovědi, protože si uvědomují, že nechtějí promarnit svůj život. Některé americké společnosti proto začaly zaměstnancům nabízet více času na relaxaci, lidé si tak mohou v rámci své pracovní doby zajít třeba na procházku nebo do galerie. Společnost Mozilla vyhlásila „global week off“, týden wellnessu, a na týden se zavřela.
Do konce roku pak mohou její zaměstnanci každý měsíc využít jeden páteční wellness den. Jsou to ale i jiné americké firmy, které přinášejí nové pandemické benefity jako více dnů placeného volna, benefity spojené s péčí o dítě a staré lidi, nebo dnes již skoro samozřejmá flexibilní pracovní doba a vzdálený přístup k práci z domova. Firmy si uvědomují, že jejich zaměstnanci čelí vysokému riziku vyhoření.
Američtí specialisté na syndrom vyhoření, Michael Leiter a Christina Maslach, kteří se tématem zabývají přes třicet let, objasňují, jak covidová pandemie zvýšila intenzitu podmínek vedoucí k vyhoření lidí. Vyčerpanost, cynismus, nízký výkon v práci. Na nových datech ukazují, jak jinak nově měřit syndrom vyhoření a jak mohou lídři pomoci svým zaměstnancům.
Well-being v nových (hybridních) modelech práce
Za posledních 12 měsíců jsme se toho o práci na dálku naučili opravdu hodně. Společnost Microsoft uvádí, že již po prvních 6 pandemických měsících až 30 % jejích zaměstnanců uvádělo, že pociťují známky vyhoření. Údaje uživatelů Microsoft Teams ukázaly, že lidé začali pracovat intenzivněji a déle. Počet chatů přes Teams narostl o 48 % a počet chatů mimo pracovní dobu stoupl o 69 %.
V hybridním modelu práce, kdy zaměstnanci pracují částečně z kanceláří a částečně z domova, se normy v práci mění. Jedno by však mělo zůstat stejně důležité: well-being zaměstnanců. Šťastnější a zdravější lidé jsou více produktivní a mají větší vliv.
Jak dnes pečovat o well-being?
Můžete častěji říkat „teď ne“
Pracovní pohoda znamená, že každý z nás si může stanovit priority svého času a hospodaří se svou energií, ať už pracuje na dálku, nebo je v kanceláři osobně. Při vzdálené práci je náročnější identifikovat potřeby kolegů, zda každé vyrušení od nich znamená naléhavou prioritu, na kterou je potřeba reagovat. Zvažte, zda můžete častěji říkat ne / teď ne a věnovat se naplánovaným aktivitám.
Dost dobré je jednoduše dost dobré
Nemusíte být vždy perfektní, často stačí, když jsou věci udělány dostatečně dobře. V rychlém a stále se měnícím prostředí současného světa potřebujeme nahradit snahu o dokonalost a precizně odvedenou práci rychlostí a hbitostí. Nemyslím tím snížení kvality pro zákazníky. Jde o řízení priorit a energie. Ptejte se sami sebe: “To, na čem pracuji, musí být dobré, lepší nebo nejlepší?”. Maratonští šampioni nesprintují maximální rychlostí po celou dobu svého běhu. Své tempo strategicky řídí po celé jeho trase.
Vymezte si své hranice
Kam sahá sféra vašeho vlivu? Individuální okolnosti života jsou pro každého z nás jedinečné. Někdo pečuje o své nemocné děti či rodiče, někdo se angažuje v místním sportovním klubu, někdo může dálkově studovat a někdo potřebuje hodně času na regeneraci. Své hranice si určujeme my sami a na základě toho se rozhodujeme, co můžeme a co už nemůžeme dělat. V praxi to znamená, že se rozhodnete, v kolik hodin začnete pracovat, rozhodnete se, v kolik hodin práci ukončíte, a toto rozložení dodržíte. Zároveň vše sdělíte svému týmu, ať už pracujete na dálku, nebo v kanceláři. Technologie vám mohou pomoci plánovat váš čas. Do svého kalendáře si zakomponujte čas, který hodláte strávit s rodinou. Když budeme všichni mít vymezené své hranice a budeme je navzájem respektovat, vytvoříme kulturu vzájemné podpory, která ovlivňuje well-being všech.
Dobře si plánujte schůzky
Přemíra schůzek je jedním z nejvíce kontraproduktivních trendů práce na dálku. Být na schůzce se stalo synonymem pro to být v práci. Nepomáhá to ale ani zaměstnancům, ani zaměstnavatelům. Organizace mohou negativní důsledky příliš mnoha schůzek snížit tím, že budou podporovat kulturu schůzek zaměřenou na konkrétní účel. Nejprve si položte tu nejzákladnější otázku: “Musíte mít tuto schůzku? Opravdu musíte?”. Pokud je odpověď kladná, určete, k čemu má schůzka sloužit. Pozvěte jen ty lidi, kteří se schůzky skutečně musí zúčastnit, předem jim sdělte program jednání a zaveďte důslednou praxi zapisování a zveřejňování poznámek ze schůzky.
Odpočívejte
Špičkový výkon vyžaduje také odpočinek a regeneraci. Delší pracovní doba se nerovná vyššímu výkonu. Vytvářejte pracovní kulturu, ve které je přestávka známkou inteligence, nikoli lenosti.
Nezapomeňte na empatii a soucit
Nejviditelnějšími projevy pracovní pohody a well-beingu v organizaci jsou empatičtí vedoucí pracovníci. Pokud oni uznávají well-being, pak se tyto principy otevírají pro všechny lidi v organizaci. Naslouchejte a pracujte s lidmi s empatií v každé interakci. Naslouchejte i těm nejtišším projevům. Vytvořte prostor pro zábavu a uvolnění. Dejte prostor chvílím smutku i chvílím radosti.
Well-being je individuální, ale i společně sdílený prožitek. Naučte se dočerpávat vlastní energii, abyste mohli stát pevně nohama na zemi a mohli se pak o vás opřít i vaši blízcí, kteří vás potřebují (děti, stárnoucí rodiče). Ale zároveň i tady vnímejte své hranice. V letadle si vždy první nasazuje dýchací masku rodič, aby měl zdroj kyslíku, a až pak pomáhá dětem. Naučte se vnímat, kdy nejste spojeni se svým tělem. Dovolte si být zranitelní. Protože člověk je tak silný, jak slabý si dovolí být. Naučte se požívat místo sebekritiky soucitný přístup k sobě i ostatním. Ten nás, podle vědeckých poznatků, spolehlivěji dovede ke štěstí a radosti. Lidé, kteří umí být soucitní, podléhají mnohem méně stresu, úzkostem i depresím, jsou více odolní ke změně, dokáží být spojení se svým tělem a vytvářet harmoničtější vztahy.
Ke klidu je potřeba dospět
Ke klidu je potřeba dospět, je to pozvolný proces pouštění tlaku a učení se. Dnes, poté, co ekonomická nejistota pandemie přestane být v našich životech strašákem, začínají firmy a prozíraví lídři podporovat u svých zaměstnanců rozvoj jejich well-beingu, duševní hygieny, empatie, osobnostního růstu, ať už formou individuálního koučování nebo skupinových workshopů.
V souvislosti s poznatky o covidu a jeho dopadu na duševní i fyzické zdraví zaměstnance je více než zřejmé, že nutnost péče o zaměstnance se musí stát běžnou praxí zaměstnavatelů, bez ohledu na velikost či odvětví firmy. Doufejme! Vždyť všichni budou i do budoucna potřebovat odpočaté a plně soustředěné lidi.
Práce byla, je a bude. Jaké chceme zaměstnance?
V ManpowerGroup pracujeme s lidmi s vědomím náročného období, kterým všichni procházíme. Práce byla, je a bude. Dnes můžete ovlivnit, jací zaměstnanci u vás mají pracovat, a podpořit jejich výkonnost a pocit pracovní pohody. Konzultantské služby šijeme firmám na míru, umíme zjistit, co vaši zaměstnanci potřebují a jak se cítí, a pomocí relevantních nástrojů (psychodiagnostika, rozvojové programy, koučování, workshopy duševní hygieny, odolnosti a empatie, vzdělávání lídrů) je dokážeme víc postavit na vlastní nohy a podpořit jejich well-being.
Přemýšlejte o tom, jaké zaměstnance chcete mít.
Alexandra Safi Narwa
Lektorka a koučka, Talent Solutions ManpowerGroup
