Absolvent, kterému v hlavě zůstaly nějaké školní vědomosti, stihl při studiu „přičichnout“ k praxi a získat pracovní návyky, má chuť se dál vzdělávat a nemyslí si, že bude hned velet desetihlavému týmu za šesticifernou částku na výplatnici, v současné době najde zaměstnání celkem snadno.
„Na jednu stranu dochází na trhu práce k mírnému ochlazení, protože až teď začíná na zaměstnavatele doléhat ekonomické zpomalení z předchozího roku a další důsledky energetické krize a vysoké inflace. Firmy zpomalují nábory, ale nadále převažuje optimismus a nezaměstnanost zůstává extrémně nízká,“ hodnotí aktuální situaci Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka personální společnosti ManpowerGroup, prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb a viceprezidentka pro strategii profesní neziskové organizace People Management Forum.
Co může mladé lidi v tomto roce překvapit oproti letům minulým?
Technologický pokrok jde v poslední době hodně dopředu, ale co se předloni stalo za rok, na to dnes stačí dva měsíce. ChatGPT udělal možnostem nových technologií obrovskou reklamu a využití AI prostupuje do všech firemních procesů. Pro absolventy je to obrovská příležitost, a komu letos ujede vlak, zůstane pozadu. Ne že by AI nahradila lidi, ale ti, kdo budou tyto nástroje používat, vystřídají ty, kdo se to nenaučili. Osvojit si je také umožní lidem s menšími zkušenostmi a kvalifikací, tedy třeba absolventům, zastávat náročnější pozice. Další oblastí, jež bude letos v kurzu, je takzvaná zelená transformace, která vytváří tisíce nových míst v oblastech ekologie, energetiky, sociální odpovědnosti firem…
Jakou mají nyní absolventi mezi vrstevníky konkurenci?
Stále jednu z nejmenších v historii. Ročníky mezi 20 a 26 lety totiž tvoří dno populačního propadu, jaký tu od druhé světové války nebyl. Je to tedy nejméně početná generace, která vstupuje na trh práce, zatímco ta nejpočetnější se pomalu blíží důchodovému věku. 24letých lidí je v Česku sotva 95 tisíc, ale padesáté narozeniny letos oslaví přes 190 tisíc lidí. To je nepředstavitelný nepoměr. Za 10 až 15 let se začne trh práce masivně vylidňovat. Lidé budou chybět všude a nic na tom nezmění nástup umělé inteligence a automatizace. To komplikuje firmám nábor nových zaměstnanců, ale roste tak vyjednávací síla absolventů.
Jací absolventi teď opouštějí školy – jaké jsou jejich dobré a špatné vlastnosti?
Současná generace má podle mě pestré zkušenosti ze studia, zahraničních stáží a práce, kterou většinou dělají při škole. Jsou také velmi flexibilní a přizpůsobiví, což je důležitá vlastnost v dnešním rychle se měnícím světě. Navíc jsou často velice kreativní a inovativní a rychle se učí nové věci a adaptují na nové situace.
To je velká chvála…
Ona ta pozitiva a negativa nejsou absolutní. V různém kontextu mohou mít opačná znaménka. Konzervativnější manažeři si důraz na vyvážený profesní a soukromý život nebo menší zájem o šplhání po kariérním žebříku vykládají jako nedostatek ambicí, sebevědomí a zodpovědnosti. Potřebu časté změny zase berou jako nezodpovědnost. Pokud se ale firmy naučí s jiným životním postojem nové generace pracovat, získají motivované a schopné kolegy.
Které obory jsou dnes žádané, a kdo naopak bude hledat práci obtížněji?
V médiích jsou nejvíce slyšet hlasy zástupců průmyslu, že chybějí řemeslníci a technici a že by se měly posilovat učňovské obory na úkor gymnázií. To je pravda jen částečně. Tyto pozice se sice těžko obsazují, ale zaměstnanost nejrychleji roste ve službách a na místech netechnických specialistů. Poptávka po lidech se zvyšuje ve zdravotnictví, sociální péči, vzdělávání, IT, obchodu…
Je technická zdatnost sama o sobě zárukou dobré kariéry?
Nemusí být. Firmy v novém světě potřebují mnohem více měkkých, lidských, dovedností než kdy dříve. Komunikace, spolupráce, řešení problémů, adaptabilita, vytrvalost, a především schopnost naučit se v neustále se měnícím prostředí nové věci. Právě učenlivost považujeme za klíčovou kompetenci budoucnosti. Jenom ten, kdo se bude umět přizpůsobit rychlým změnám na trhu práce a bude používat nové technologické a digitální postupy, bude úspěšný.
Bez jakých dalších kvalit se mladí na pracovním trhu neprosadí? Obstojí například ti bez jakékoli praxe?
Řekla bych, že se zvyšující se rychlostí změn klesá význam formálního vzdělávání a roste důležitost osobního přístupu. Aktivní postoj se ukazuje i pracovní praxí během studia. Ti, kteří k vystudované škole dokážou přidat koníčky, zajímavé brigády nebo stáže, zahraniční studijní či pracovní cesty, další možnosti neformálního vzdělávání, jako je například Cena vévody z Edinburghu, Junior Achievement…, mají velkou výhodu. A takových bývá většina.
Jaké jsou nejčastější požadavky absolventů na první zaměstnání? Jsou realistické?
Potkáváme se s oběma extrémy, jak úplně nereálnými představami, tak i nedostatečným sebevědomím, ale tak to bylo asi vždycky. Mladí si však musí uvědomit, že jsou na začátku své pracovní kariéry – důležitější než příjem dnes je co nejlépe nastartovat a nasměrovat kariéru do budoucna.
Takže první práci mají brát jako investici do budoucí spokojenosti?
Ano, nejdůležitější v této životní fázi je sbírat zkušenosti a směřovat k ideálnímu a vysněnému zaměstnání, to většinou nelze uskutečnit hned napoprvé. Pokud jim to situace dovolí, mohou ale nastoupit například na půl úvazku a zároveň být na stáži ve zvoleném oboru nebo v něm mít brigádu. Je mnoho možností, jak zkombinovat alespoň základní nutný příjem a přímé kariérní směřování. Chce to v uvažování trochu kreativity a cílevědomosti.
Zdroj a celý článek: MF Dnes 14.3.2024, Alice Andryzková
