Často slýcháme, že výjimeční a úspěšní lidé spí velmi málo. Přes všechna tato heroická tvrzení, že málo spánku přináší čas, který lze využít produktivně, si můžete být jistí, že z dlouhodobého hlediska váš výkon i kariéra tím bude negativně ovlivněna – nemluvě o vašem osobním životě. Nedostatek spánku vede ke zhoršení pracovního výkonu, produktivity, kariérního postupu a spokojenosti, a ke zvýšení počtu pracovních úrazů, absencí a kontraproduktivního pracovního chování. Naopak, lepší spánek zlepšuje paměť a schopnost učit se. Bylo zjištěno, že i krátké zdřímnutí má významný pozitivní vliv na pracovní výkon. Jedním z nejlepších způsobů, jak si zajistit produktivní den v kanceláři, je dobře se vyspat.
Chronický nedostatek spánku je na pracovišti častým jevem
V USA asi 25 % dospělých tvrdí, že trpí nespavostí, a podobné procento uvádí, že pravidelně vykazuje známky nadměrné ospalosti. Není tak žádným překvapením, že poruchy spánku zvyšují riziko rakoviny, deprese nebo srdečních problémů. A také snižují produktivitu. Odborné studie ukazují, že nedostatek spánku vás v práci bude brzdit, zejména zhoršuje náladu a zpomaluje reakce. Dále vede ke zhoršení pracovního výkonu, produktivity, kariérního postupu a spokojenosti, a ke zvýšení počtu pracovních úrazů, absencí a kontraproduktivního pracovního chování. Naopak, kvalitní spánek zlepšuje paměť a schopnost učit se. Bylo zjištěno, že i krátké zdřímnutí má významný pozitivní vliv na pracovní výkon.
Mezi spánkem různých lidí existují rozdíly, jak v jeho kvalitě, tak v jeho kvantitě, které nám ale neumožňují vysvětlit rozdílné pracovní výkony. Tyto rozdíly mohou být stejně jako jiné psychologické faktory způsobeny genetickou výbavou každého člověka. Kromě obecných parametrů tedy může být délka a kvalita spánku, který lidé skutečně potřebují pro svou produktivitu, závislá na individuálních parametrech. Například věku nebo celkovém zdravotním stavu, ale také na osobnosti člověka a jeho „biologických hodinách“. Není překvapením, když často slýcháme, že výjimeční a úspěšní lidé spí velmi málo – například Indra Nooyi potřebuje jen čtyři hodiny spánku denně a Tom Ford pouze tři. Slavný výrok Ari Onassise zní: „Nespěte příliš mnoho jinak zaspíte úspěch. Pokud budete spát o tři hodiny méně každou noc po celý rok, získáte měsíc a půl navíc, kdy můžete uspět.“
Tyto historky však věda málokdy podporuje a více podobných doporučení neznamená, že pro ně existují důkazy. Co tedy víme o skutečném vztahu spánku a práce? Jaký je mezi nimi vztah, za předpokladu, že zhruba třetinu svého dospělého života věnujeme každé této činnosti? Zde jsou tři vědecky podložená klíčová poučení:
1. Problémy se spánkem přicházejí už před prvním zaměstnáním
Velká část psychologických výzkumů ukazuje, že dříve, než byly popsány poruchy spánku a jejich vliv na pracovní výkon, byly tyto problémy zaznamenány u studentů během školních a univerzitních let. Studie prokazující příčiny mezi problémy se spánkem a klinickými problémy v dětství, naznačují, že školní a akademická výkonnost je výrazně nižší u studentů, kteří trpí problémy se spánkem, a že těchto studentů je velké množství. Dosažené vzdělání, včetně výsledků studentů během školních let a akademických zkoušek, je hlavní bránou k následnému zaměstnání (i když by to tak pravděpodobně být nemělo). Existují důkazy, že nedostatek zdravého spánku má své důsledky, které můžeme sledovat i během kariéry. Je zajímavé, že metaanalytické studie naznačují, že pouhé oddálení začátku vyučování může vést k výraznému zlepšení spánkových schémat u studentů. Je tomu tak pravděpodobně proto, že mladí lidé přirozeně inklinují k tomu, aby vstávali i chodili spát později.
2. Spánek zvyšuje angažovanost zaměstnanců
Utratilo se již mnoho miliard dolarů za to, aby firmy zvýšily angažovanost zaměstnanců – jak jsou v práci nadšení, spokojení a produktivní. Ačkoli většina těchto peněz směřuje na zdokonalení kanceláří, kafeterii, občerstvení, vytvoření pracovních rolí na míru každému zaměstnanci (a to je v pořádku), neexistuje mezi firmami stejné povědomí o důležitosti kvality spánku. Přitom ten je hybnou silou angažovanosti zaměstnanců. Důležité je, že na rozdíl od mnoha jiných aspektů angažovanosti, včetně úrovně kompetencí vašeho šéfa (viz další bod), je často spánek pod vaší kontrolou, a pokud jej zlepšíte, přinese vám to prokazatelné výhody.
3. Leadership hraje velkou roli, jako vždy
Zatímco nekompetentní leadeři mají tendenci stresovat své zaměstnance, a tím zhoršovat kvalitu jejich spánku, dobří leadeři se snaží předvídat a zmírňovat škodlivé účinky, které ovlivňují spánkové návyky, a tím i výkon. Leadeři by měli být nejen kompetentní, ale také dostatečně odpočatí. Dokonce i slušní manažeři se s vyšší pravděpodobností zapojí do neetického nebo urážlivého chování, pokud špatně spí. Není překvapivé, že účinky kvalitního spánku a kvalitního leadershipu se násobí – a nedostatek obou může být pro firmy mimořádně destruktivní.
Prostě, delší (a lepší) spánek zlepšuje vaši kariéru. Čím dříve začnete zlepšovat své spánkové návyky, tím více můžete očekávat. Přes všechna heroická a vychloubačná tvrzení, že málo spánku přináší čas, který lze využít produktivně, si můžete být jistí, že váš výkon i vaše kariéra z dlouhodobého hlediska tím bude negativně ovlivněna – nemluvě o vašem osobním životě. Jedním z nejlepších způsobů, jak si zajistit produktivní den v kanceláři, je dobře se vyspat!
Článek v originálním znění si můžete přečíst zde.
Tomas Chamorro-Premuzic
Chief Talent Scientist, ManpowerGroup
Tomas Chamorro-Premuzic působí jako Chief Talent Scientist ve společnosti ManpowerGroup. Je profesorem psychologie podnikání na University College London a na Columbia University, a externím pracovníkem Harvard’s Entrepreneurial Finance Lab. Je autorem knihy Proč se tolik nekompetentních mužů stává leadery? (a jak to napravit), na které byl založen také jeho TEDx talk.