Ženy potřebují méně mentoringu a více skutečné podpory
Mezinárodní den žen, který se každoročně slaví 8. března, vyvolává rozporuplné konotace, a to hlavně kvůli zneužití tohoto dne minulým režimem. Původní význam se odvíjel od oslavy dne stávky newyorských švadlen roku 1908, které se dovolávaly svých práv – zkrácení pracovní doby, zvýšení mezd, ale také volebního práva a potažmo všech práv politických a hospodářských. Na pozadí této události se můžeme podívat na situaci žen dnes, více než sto let poté.
Ve společnosti i na pracovním trhu se stále řeší rovnost žen a mužů. Gender parity, tedy rovný přístup ke vzdělání obou pohlaví, bylo i jedním z klíčových témat Světového ekonomického fóra 2020 (WEF) v Davosu. Gender wage gap, tedy označení situace, kdy za stejnou práci jsou muži ohodnoceni lépe než ženy, se prolíná ekonomikou všech zemí, a to s rozdílnými výsledky. Do toho nastupuje Průmysl 4.0, a tedy změna práce jako takové. Vlivem nadcházející technologické revoluce některé profese z trhu úplně zmizí, a jedná se o ty, jež vykonávají převážně ženy. Vzniknou samozřejmě profese nové, ale budou mít více technický charakter. Toto zaměření ale studuje daleko méně žen než mužů, a tedy jejich uplatnění na trhu práce v budoucnosti bude logicky těžší. Lze tedy předpokládat, že tímto postupem se nerovnosti ještě více prohloubí.
Výsledky studie WEF
Studie WEF předpokládá, že 75 milionů pracovních pozic bude vlivem technologické revoluce zrušeno, ale zároveň má 133 milionů nových míst vzniknout. „Významnou část z těchto 75 milionů pracovních míst v současnosti vykonávají ženy, především v oblasti administrativy, financí a účetnictví nebo lehké práce v průmyslu, kde automatizace rychle nahrazuje lidské pracovníky. Nové pozice vznikají nejrychleji v technických oborech jako je vědecká činnost, vývoj, softwarové inženýrství a specializace na umělou inteligenci. Tam přetrvávají genderové rozdíly a pravděpodobně se budou prohlubovat,“ řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka společnosti ManpowerGroup Czech Republic.
Doposud se úsilí věnovalo tomu, aby v těchto nových oblastech byly ženy a dívky vzdělány, ale na straně poptávky od firem a institucí se to neprojevilo. A na to je potřeba se zaměřit. Určitou naději pro zaměstnávání žen v budoucnosti skýtá růst sektorů vzdělávání, zdravotnictví, sociálních služeb, sportu, rekreace a gastronomie, kde mají ženy tradičně silné zastoupení.
Rovnost ve vzdělání, zaměstnání i v odměňování je důležitá
Postupem času se sice alespoň v některých zemích přístup žen ke vzdělání vyrovnává, ale už ne příležitosti, jak jej uplatnit. Rovnost pohlaví ve vzdělání a v zaměstnání je klíčovým faktorem pro ekonomický růst. Na výše zmíněné reagují i některé firmy. V rámci Světového ekonomického fóra se 50 velkých podniků zavázalo, že od března 2020 budou usilovat o to, aby ženy u nich ve firmách dostaly příležitost pracovat na vedoucích, seniorních a expertních pozicích, kde napříč společnostmi stále chybějí. Do roku 2022 mají v úmyslu obsadit ženami 50 % seniorských pozic. S tím se pojí nejen rovné příležitosti, ale také rovné odměňování. Dalším bodem, který by firmy pro svou budoucí prosperitu měly řešit, je rovnost investicí do rozvoje svých zaměstnanců vyváženě bez ohledu na pohlaví.
Podle Rezlerové je otázkou, proč k těmto nerovnostem vůbec dochází, když z morálního i ekonomického hlediska je diverzita něco, co dlouhodobě přináší lepší výsledky. „Změnit se musí hlavně myšlení. Tedy rovnost příležitostí i odměňování musí být prioritou top managementu, zároveň se takto musí nastavit celá společnost. Rovnost by měla být nastavena kulturně, s apelem na veřejný sektor, tedy mělo by být naprosto neakceptovatelné, aby firma neměla rovné nastavení napříč všemi úrovněmi řízení. Například v ManpowerGroup jsou senior board pozice obsazeny ze 45 % ženami.“
Společenská role
Další výraznou překážkou pro ženy je jejich společenská role. Jsou to právě ony, kdo ve většině případů, alespoň v České republice, odchází na mateřskou a posléze rodičovskou dovolenou, kdo je manažerem domácnosti, včetně starších dětí, a kdo se také stará o starší příbuzné. Problém sendvičové generace dopadá převážně na ně. Tím jim „utíká“ čas, který mohly věnovat své kariéře, a poznamenává to jejich finanční i společenskou situaci do budoucna (pomalejší kariérní postup, nižší důchody, menší naspořená částka na důchodový věk apod.).
Podzaměstnanost
Dalším výrazným faktem je podzaměstnanost některých demografických skupin, dle dat ČSÚ je největší problém v ČR u skupin žen na nebo po rodičovské dovolené. K jejich zaměstnání je potřeba zvýšit flexibilitu firem, navýšit alternativní formy úvazků (zkrácené, sdílená místa, možnosti home office, časovou rozmanitost), a tím vybudovat více příležitosti pro ženy v této životní fázi.
Současná situace není ideální
„Ženy jsou stále znevýhodněnou skupinou na trhu práce. Pokud firmy k tomuto problému nepřistoupí aktivně, nerovnosti v zaměstnávání žen a mužů se budou nadále prohlubovat. Hlavními výzvami pro jednotlivé podniky je umožnit ženám zastávat vyšší pozice (vedoucí, expertní, seniorské). Co potřebují talentované ženy k tomu, aby uspěly ve vedení organizací? Nejčastěji se nadřízení zaměřují na jejich mentoring. Ten je skvělý, pomáhá získávat relevantní znalosti v oboru a v kombinaci se silnou schopností učit se, umožňuje nové dovednosti používat v praxi. Aby však ženy mohly naplno projevit svůj potenciál, potřebují skutečnou „politickou“ podporu a důvěru od svých nadřízených,“ řekla Jaroslava Rezlerová.
Je nutné vzít v potaz změnu směru celého průmyslu a připravit cestu k technickému vzdělávání a zároveň rekvalifikaci, která se zdaleka nebude týkat jen žen. Benefity pro všechny v současné době nedostatku pracovníků je, že se trhu otevře velká skupina žen, které sice pracovat chtějí, ale za současných podmínek to pro ně není možné. Podniky tak získají loajální motivované zaměstnance a ženy nové příležitosti na trhu práce.
