Optimismus se vrací na trh práce ve všech sektorech ekonomiky
Společnost ManpowerGroup Česká republika zveřejnila 8. června 2021 výsledky průzkumu ManpowerGroup Index trhu práce pro třetí čtvrtletí roku 2021.
V rámci průzkumu ManpowerGroup Index trhu práce pro třetí čtvrtletí 2021 byla všem účastníkům vybraného reprezentativního vzorku 705 zaměstnavatelů v ČR položena otázka: „Jak očekáváte, že se změní celkový počet zaměstnanců ve vaší společnosti v následujícím čtvrtletí do konce září 2021 v porovnání s aktuálním čtvrtletím?“
Zaměstnavatelé v České republice hlásí pro třetí čtvrtletí 2021 příznivé náborové plány a potvrzuje se tak pozitivní tendence naznačená v předchozím čtvrtletí. 11 % zaměstnavatelů očekává nárůst počtu zaměstnanců, 4 % předpovídá jejich snížení a 83 % zaměstnavatelů nepředpokládá žádné změny. Na základě těchto údajů vykazuje Čistý index trhu práce pro Českou republiku pro třetí čtvrtletí 2021 hodnotu +7 % (rozdíl mezi procentem zaměstnavatelů, kteří budou nabírat a propouštět).
„Rostoucí nezaměstnanost v době pandemie neznamenala pro zaměstnavatele snadnější nábory. Propouštění v gastronomii, službách a administrativních provozech nepřineslo nové uchazeče do průmyslu, zdravotnictví nebo školství. Poptávka firem se stále více míjí s dostupnými uchazeči, protože pandemie zmrazila trh práce. Kdo nemusí, nemění zaměstnání, protože to znamená nejistotu a riziko. Podle ManpowerGroup index trhu práce začínají firmy ve všech sektorech opět nabírat a uvádí, že mají ještě větší problém obsadit svá volná místa než před pandemií. Řešením složité situace na novém trhu práce je ještě větší důraz firem na změnu a zvyšování kvalifikace zaměstnanců, využívání alternativních a flexibilních forem práce, zlepšování péče o zaměstnance a hledání nových způsobů, jak si vytvářet databázi potenciálních uchazečů do budoucna,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká a Slovenská republika.
Porovnání organizací podle velikosti
Zaměstnavatelé ve všech čtyřech kategoriích vykazovaly rychlý nárůst počtu zaměstnanců již minulém čtvrtletí, a i v příštích 3 měsících očekávají zvyšování počtu zaměstnanců. Nejvyšší tempo nárůstu náborů předpokládají velké organizace nad 250 zaměstnanců s Čistým indexem +26 %. Mikro a střední zaměstnavatelé budou zvyšovat počet zaměstnanců, ale tempo náboru bude oproti předchozímu čtvrtletí již lehce zpomalovat. Mikro organizace hlásí Čistý index +4 %, střední organizace vykazují Čistý index +2 %. Malé organizace vykazují mírně pozitivní tempo nárůstu náborů s Čistým indexem +1 %, který je stejný jako v předchozím čtvrtletí. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku, kdy covid-19 poprvé ovlivnil náborové plány, Čistý index posílil ve všech čtyřech kategoriích podle velikosti, především ve velkých organizacích o 28 procentních bodů. Index v mikro organizacích je silnější o 9 procentních bodů, malé organizace hlásí nárůst o 6 procentních bodů a střední o 5 procentních bodů.
Porovnání dle odvětví
Zaměstnavatelé ve všech sedmi skupinách odvětví předpovídají pro nadcházející čtvrtletí nárůst počtu zaměstnanců. Nejsilnější náborové plány předpokládá odvětví Stavebnictví a Zpracovatelský průmysl s Čistým indexem +13 % (ve stavebnictví bude 19 % firem nabírat a 6 % propouštět, ve zpracovatelském průmyslu bude 18 % firem nabírat a 5 % propouštět). Pozitivní náborové plány hlásí konečně od začátku pandemie i Ubytování a stravování s Indexem +9 %, následovaný odvětvími Finance, pojištění, nemovitosti a další služby podnikům a Ostatní služby (Státní správa, zdravotnictví, vzdělávání, kultura, osobní služby, doprava, skladování a komunikace) s Indexem +6 %. Nárůsty počtu zaměstnanců očekává s Indexem +5 % odvětví Velkoobchod a maloobchod a také Ostatní výroba (Výroba a rozvod el., plynu a vody; Zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov; Těžba nerostných surovin) s Indexem +3 %.
Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku, kdy covid-19 poprvé ovlivnil náborové plány v našem průzkumu, Index posílil v šesti ze sedmi odvětví. Ostrý nárůst o 28 procentních bodů hlásí Ubytování a stravování, následované odvětvím Zpracovatelský průmysl s nárůstem Indexu o 19 procentních bodů. Index v odvětví Finance, pojištění, nemovitosti a další služby posílil o 14 procentních bodů, ve Stavebnictví o 13 a v Ostatních službách o 11 procentních bodů. Index v odvětví Ostatní výroba zůstává na stejné úrovni.
Regionální srovnání v rámci ČR
Zaměstnavatelé ve všech třech regionech očekávají v příštím čtvrtletí zvyšování počtu zaměstnanců. Silnější náborové plány hlásí Praha a Morava a Slezsko s Indexem +9 %, Čistý index v Čechách dosahuje hodnoty +5 %. V porovnání s předchozím čtvrtletím Čistý index v Praze zůstává stabilní, na Moravě a ve Slezsku oslabil o 1 procentní bod a v Čechách o 2 procentní body. Ve srovnání se stejným obdobím minulého roku, kdy pandemie covid-19 poprvé ovlivnila plány zaměstnavatelů, náborové aktivity posílily ve všech třech regionech, nejvíce v Praze o 24 procentních bodů. Zaměstnavatelé v Čechách hlásí zlepšení Indexu o 7 procentních bodů a na Moravě a ve Slezsku o 6 procentních bodů.
Dopady pandemie COVID-19 na náborové aktivity firem v ČR
Respondentům průzkumu byla položena doplňující otázka „Kdy očekáváte, že se vaše náborové́ aktivity vrátí k úrovni před pandemií COVID-19“. 13 % zaměstnavatelů řeklo, že se tak stane do konce tohoto roku. 12 % firem očekává, že se k původní náborové aktivitě vrátí do konce roku 2022, 3 % firem předpokládá návrat v roce 2023. 47 % firem návrat k původní úrovní náborů nepředpokládá vůbec. 25 % zaměstnavatelů uvedlo, že neví.
„Pro zaměstnavatele je zatím výhled na další 2 roky absolutně nejasný a neustále přehodnocují i náborové předpoklady od konce roku 2021. Zatímco v předchozím čtvrtletí si myslelo 57 % zaměstnavatelů, že se do koce tohoto roku vrátí k původní intenzitě náboru, tak aktuálně je to pouze 13 %. Zároveň se 6krát zvýšil počet zaměstnavatelů, kteří si myslí, že se k původní intenzitě náboru nevrátí nikdy,“ dodává Rezlerová.
Flexibilita práce pro většinu?
80 % českých zaměstnavatelů bude vyžadovat, aby většina jejich pracovníků byla přítomna na pracovišti po celou dobu pracovní doby. V minulém čtvrtletí to bylo 62 %. 14 % předpokládá, že jejich zaměstnanci budou kombinovat práci z domova s prací na pracovišti. Pouze 2 % firem předpokládají, že jejich zaměstnanci budou pracovat vzdáleně po většinu pracovní doby. 4 % českých zaměstnavatelů prozatím neví.
Nutnost přítomnosti na pracovišti roste s podle našich statistik s intenzitou náboru, klesá s rostoucí velikostí organizace, více na ní trvají firmy na Moravě a nejméně v Praze. Důvodem je převaha výrobního sektoru v české ekonomice a převážnou přítomnost na pracovišti vyžaduje také obchod a stavebnictví.
- 36 % zavede pružnou pracovní dobu / stlačené pracovní týdny
- 35 % zaměstnavatelů plánuje zavést flexibilní začátek / konec pracovní doby,
- 32 % plánuje nabízet kombinaci práce na dálku a práce na pracovišti,
- 9 % umožní zaměstnancům vybrat si, odkud budou pracovat,
- 8 % zavede sdílená pracovní místa,
- 40 % nenabídne žádnou z těchto možností flexibilní práce.
Největší obava z práce na home office: produktivita
Největší část zaměstnavatelů a to 37 % nemá žádné obavy ze vzdálené práce a 10 % si není jistých.18 % zaměstnavatelů uvedlo, že jejich největší obavou v souvislosti s prací na dálku je snížení produktivity zaměstnanců. U 14 % zaměstnavatelů se objevují obavy ohledně horší spolupráce s kolegy. Obavy ze zajištění dobrých pracovních podmínek (wellbeing) má 12 %. Ztráty firemní kultury se obává 4 % zaměstnavatelů a 2 % má obavy týkající se inovací.
Globální pohled
Výsledky průzkumu pro třetí čtvrtletí 2021 ukazují, že zaměstnavatelé ve 42 ze 43 zemí a oblastí plánují v nadcházejícím čtvrtletí zvyšovat počet pracovních sil, pouze v jedné očekávají stagnující náborové aktivity. V porovnání s předchozím čtvrtletím náborové aktivity posílily ve 31 zemích a oblastech, oslabily v 8 a zůstaly beze změny ve čtyřech. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku, kdy pandemie COVID-19 poprvé ovlivnila náborové plány, zaměstnavatelé ve 42 ze 43 zemí a oblastí hlásí posílení trhu práce. Náborové prostředí v jedné zemi zůstává beze změny. Nejsilnější trh práce očekávají v příštím čtvrtletí zaměstnavatelé ve Spojených státech, Tchaj-wanu, Austrálii, Řecku, Irsku a Singapuru, zatímco nejslabší náborové aktivity hlásí Argentina, Panama a Jižní Afrika.
O průzkumu „ManpowerGroup Index trhu práce“
Průzkum „ManpowerGroup Index trhu práce“ se provádí každé čtvrtletí za účelem sledování záměrů zaměstnavatelů snížit nebo zvýšit počet zaměstnanců během následujícího čtvrtletí. Průzkum probíhá již více než 55 let a za tuto dobu se stal jedním z nejdůvěryhodnějších průzkumů náborové aktivity na světě. ManpowerGroup Index trhu práce je založen na dotazování více než 60 000 zaměstnavatelů z veřejného i soukromého sektoru napříč 44 zeměmi a je považován za vysoce důvěryhodný ekonomický indikátor.
Průzkum ManpowerGroup Index trhu práce nyní probíhá v těchto 44 zemích a oblastech světa: Argentina, Austrálie, Belgie, Brazílie, Bulharsko, Česká republika, Čína, Finsko, Francie, Guatemala, Hongkong, Chorvatsko, Indie, Irsko, Itálie, Izrael, Japonsko, Jihoafrická republika, Kostarika, Kanada, Kolumbie, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemí, Nový Zéland, Norsko, Panama, Peru, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Singapur, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Tchaj-wan, Turecko, USA a Velká Británie. Projekt odstartoval ve Spojených státech a Kanadě v roce 1962 a v roce 1966 se zapojila také Velká Británie. V roce 2002 se připojují Mexiko a Irsko, o rok později pak dalších 13 zemí. Nový Zéland se přidává v roce 2004, Čína, Indie, Švýcarsko a Tchaj wan v roce 2005 a Argentina, Peru, Kostarika a Jihoafrická republika v roce 2006. V roce 2008 se do projektu zapojují i Česká republika, Guatemala, Kolumbie, Polsko, Rumunsko a Řecko, v roce 2009 Maďarsko a Brazílie, v roce 2010 Panama, pro rok 2011 Bulharsko, Izrael, Slovensko, Slovinsko a Turecko, v roce 2012 Finsko, v roce 2016 Portugalsko a v roce 2018 Chorvatsko.
