Světové ekonomické fórum (WEF) je nezávislá mezinárodní organizace založená v roce 1971, která má ambici zlepšit stav světa, ve kterém žijeme. Každoročně pořádá konferenci ve švýcarském Davosu, kde se setkávají přední světoví političtí lídři, podnikatelé, akademici, CEO globálních firem a další odborníci, aby diskutovali o aktuálních tématech týkajících se ekonomiky, politiky, světa práce, vzdělávání nebo životního prostředí. Cílem fóra je posilovat dialog mezi různými skupinami lidí, pomáhat pojmenovat palčivá témata současného světa a hledat řešení pro globální problémy.
CEO ManpowerGroup Inc., Jonas Prising, byl i v letošním roce jedním z hostů Světového ekonomického fóra. V panelu s názvem Jak připravit 1 miliardu lidí na ekonomiku zítřka (Preparing 1 Billion People for Tomorrow’s Economy) společně se zástupci firem Merck KgaA, HCL Technologies a Ministerstvem školství Spojených arabských emirátů diskutoval o tom, co je potřeba udělat pro zlepšení dovedností miliardy lidí po celém světě. Předpokládá se totiž, že díky technologiím se do roku 2030 zásadně změní více než miliarda pracovních míst.
Jak se k této změně postaví vlády, vzdělávací instituce, zaměstnavatelé i zaměstnanci samotní? Pojďme se podívat na témata, která v této panelové diskuzi zazněla.
REVOLUCE DOVEDNOSTÍ
Jonas Prising na začátku diskuze připomenul, že těsně před setkáním Světového ekonomického fóra v roce 2020 vyšla zpráva OECD, která uváděla, že miliarda lidí bude potřebovat technologické vzdělání. Již od roku 2018 hovoříme o nové revoluci dovedností a upozorňujeme, že před námi stojí velká výzva, a to, jak připravit podniky a firmy, veřejný sektor i školy na technologickou revoluci. A pak přišla pandemie. Ukázala nám, jak svět budoucí práce vypadá. „Uvědomili jsme si, že se dokážeme změnit mnohem rychleji, než jsme si dosud mysleli. Ukázalo se, že v práci jsou nyní naprosto zásadní správné dovednosti a schopnost přizpůsobit se,“ uvedl Jonas Prising.
Největší dopad měla pandemie na veřejný sektor. Potřeba nových dovedností zde byla a je nejvyšší. Vzdálený přístup, ověřování totožnosti, kontrola správných informací, kyberbezpečnost, zrychlení procesů, to jsou všechno nové požadavky a výzvy, které veřejný sektor i nadále čekají.
HARDS SKILLS VS. SOFT SKILLS
Zaměstnavatelé začali během pandemie investovat velké prostředky do rekvalifikace svých zaměstnanců pro nové technologie. Přestali se tolik zajímat o hard skills, tvrdé dovednosti, ale daleko více se nyní zaměřují a poptávají u uchazečů měkké dovednosti, schopnost spolupracovat (i na dálku) v projektech a malých týmech, přizpůsobovat se novým požadavkům a změnám, které vyplývají z velmi turbulentní doby, což samozřejmě ovlivňuje celý trh práce. Zaváděním nových technologií a umělé inteligence nevzniká problém nedostatku volných pracovních míst, vzniká však daleko větší poptávka po relevantních dovednostech lidí. Umělá inteligence (AI) nemůže dobře fungovat bez lidské inteligence (HI). Potýkáme se také s novými situacemi, kdy technologie ovlivňují celá odvětví. Umělá inteligence, chatboty a automatické systémy mohou například kompletně změnit sektor služeb zákazníkům.
NEDOSTATEK TALENTŮ
To, co dnes na trhu práce vidíme, je extrémní nedostatek talentů. Technologie totiž lidský talent a dovednosti nemohou nahradit. Nyní bude záležet na každém jednotlivci, jak dokáže technologie ve svém životě využít. „Od zaměstnanců se budou očekávat dovednosti typu emoční inteligence (EQ) nebo schopnost učit se novým věcem (LQ). Nemůžeme přesně předpovědět budoucnost práce, ale můžeme říci, že schopnost učit se a přizpůsobovat se novým podmínkám bude pro každého jednotlivce nejdůležitějším předpokladem pro to, aby měl skvělou práci,“ doplnil Prising.
Je třeba, aby tato revoluce dovedností začala už ve školách. Studenti by měli vědět, že jejich cesta ke vzdělání nekončí absolutoriem. Naopak. Školské vzdělání je začátkem dlouhé životní cesty, kdy je potřeba se neustále učit nové věci, přístupy nebo technologie. Celá společnost bude muset změnit zejména svůj přístup k ochotě přijímat změnu.
TECHNOLOGIE MĚNÍ ZPŮSOB ŽIVOTA
Možná jsme v těchto dnech svědky revoluce ve vzdělávání. V posledních týdnech vstoupila do vzdělávacího procesu nová technologie, umělá inteligence, ChatGPT, která dokáže usnadnit psaní textů v jakémkoli jazyce. Co to znamená pro školy, pro vzdělávání, pro samotné studenty? Bude třeba naučit studenty AI dobře využívat, protože jim může pomoci. Musíme ovšem změnit způsob, jak budeme ověřovat jejich znalosti, a také to, jakým způsobem budou studenti ohodnoceni. Technologie můžeme dobře využít například k našemu lepšímu rozhodování na základě dat.
Platí to nejen pro studenty, ale pro celý světový trh práce. “Nacházíme se v přelomovém okamžiku. Technologie mění způsob, jakým pracujeme. A pokud pro nás mají být předpovědí naše zkušenosti z minulosti, pak rozhodujícím faktorem bude, jak lidé budou umět s technologiemi komunikovat, jak je budou přijímat a jak si je budou osvojovat,” upozorňuje Jonas Prising.
Svět práce už nikdy nebude stejný jako dřív. Pokud se přizpůsobíme, může pro nás být světem nových příležitostí a možností.
▶️ Zaujalo vás toto téma? Podívejte se na záznam diskuse na WEF
Lenka Vokáčová
Relationship Manager
