S narůstajícími nároky na udržitelnost a ochranu životního prostředí ze strany spotřebitelů, investorů a politiků, dochází také k urychlení potřeby po ekologické transformaci podniků. Tato potřeba jde roku v ruce se vznikem nových zelených pracovních pozic a s vyšší poptávkou po tzv. zelených dovednostech u kandidátů. Společnosti po celém světa mají již nyní problém sehnat kvalifikované kandidáty a s přechodem na zelenou ekonomiku bude hledání lidí s potřebnou kvalifikací ještě větší výzva.
Zelená ekonomika jako hlavní zdroj nových pracovních příležitostí
Odhaduje se, že do roku 2030 vznikne globálně díky zelené transformaci až 30 milionů nových pozic napříč sektory. Na základě našeho průzkumu The Search for ESG Talent se 75 % oslovených společností již nyní potýká s problémy při hledání vhodných pracovníků a až 94 % z nich nemůže najít talenty, kteří by jim pomohli naplnit jejich udržitelné cíle.
Podle zprávy OECD z roku 2023 je v ČR v průměru přibližně 22,8 % pracovníků zaměstnáno na pozicích, které přispívají k dosažení environmentálních cílů. To je o 5,2 procentního bodu více než je průměr OECD, který činí 17,6 %. Mezi 2011 a 2021 zaznamenaly všechny regiony v České republice nárůst podílu pracovních míst se zelenými úkoly.
Slovníček zelených pojmů
Pět klíčových poznatků pro zaměstnavatele
Z našeho nového průzkumu A People-First Green Business Transformation, který zkoumá, jaký vliv má zelená transformace na budoucnost práce, vyplývá, že poptávka po zelených dovednostech výrazně převyšuje nabídku. Analýza odpovědí 39 000 zaměstnavatelů a více než 5 000 pracovníků po celém světě ukázala bezprecedentní souběh nedostatku talentů, naléhavosti klimatických změn a technologického narušení, které brání pokroku v oblasti udržitelnosti. Pokud budou chtít společnosti do budoucna prosperovat, budou si muset nastavit nejen strategii přechodu k zelenějšímu podnikání, ale také změnit přístup k zaměstnancům. Díky našemu průzkumu jsme identifikovali pět klíčových poznatků, které mohou společnostem pomoci.
1. Informujte současné i potenciální zaměstnance
Zaměstnanci jsou znepokojeni změnami, které s sebou zelená transformace přináší. Mnozí z nich se obávají, že jejich dosavadní dovednosti nebudou pro nově vznikající zelené pozice a odvětví dostatečné. A právě v této situaci je klíčová role zaměstnavatele, který by je měl ujistit o opaku a nové příležitosti jasně a včas komunikovat.
2. Sdílejte svůj zelený příběh
Mnoho společností se již nyní může pochlubit pozitivními změnami, kterých v oblasti udržitelnosti dosáhly. Sdílením těchto úspěchů mohou přilákat talenty, kteří preferují práci pro odpovědné firmy, jejichž podnikání má pozitivní dopad na životní prostředí.
3. Podporujte zvyšování kvalifikace zaměstnanců
Světové ekonomické forum (WEF) odhaduje, že 60 % světové populace bude potřebovat změnit nebo zvýšit svoji kvalifikaci před rokem 2027. Kvalifikovaná pracovní síla má totiž zásadní vliv na urychlení zavádění a komercializaci zelených technologií. Zvyšování kvalifikace a rekvalifikace v době rostoucího nedostatku talentů podpoří konkurenceshopnost a zvýší hospodářské výsledky vašeho podniku.
4. Využijte sílu dat
V současné době máme téměř neomezený přístup k datům o pracovní síle. Stejně tak můžeme využívat strojového učení a nástrojů umělé inteligence (AI). Efektivní využití těchto možností při „zeleném“ plánování pracovních sil s ohledem na udržitelnost může přinést významné výhody.
5. Nyní je ten správný čas
Čas aktivně se připravovat na zelenou transformaci je právě teď.
Zelená horečka po talentech
Pro zaměstnavatele, kteří hledají konkrétně kvalifikované zelené talenty, představuje největší výzvy hledání kvalifikovaných pracovníků (44 %), vytváření relevantních programů zvyšování kvalifikace (39 %) a identifikace relevantních dovedností u stávajících zaměstnanců (36 %). Podle LinkedIn Global Green Report má v současné době pouze jeden z osmi zaměstnanců více než jednu zelenou dovednost.
Většina společností (70 %) v našem průzkumu uvedla, že v současné době aktivně hledá nebo plánuje nábor zelených talentů. Nejsilnější náborové záměry (81 %) byly zjištěny v odvětví energetiky a veřejných služeb, a to vzhledem k silnému celosvětovému růstu v tomto odvětví. Náboroví manažeři uvedli, že nejaktivněji hledají zelené talenty pro oblast výroby a výrobu (36 %), provoz a logistiku (31 %), výrobu a skladování (31 %) a informační technologie (30 %).
V České republice plánuje zelený nábor až 64 % zaměstnavatelů a podle zprávy OECD rostla v ČR mezi roky 2019 a 2021 poptávka po zelených pracovních místech více než po neekologických.
Ekologické podnikání hraje důležitou roli pro potenciální zaměstnance
Přechod na zelenou ekonomiku vnímá většina pracovníků (65 %) poměrně optimisticky, což je dobrá zpráva pro zaměstnavatele, kteří investují do budování ekologičtějších obchodních modelů. To, jestli je firma udržitelná nebo má nějakou udržitelnou strategii, je při hledání práce stále důležitější. Zaměstnanci se zajímají o skutečný pokrok a konkrétní úsilí, nikoli jen o prázdné sliby.
Téměř dvě třetiny (62 %) všech pracovníků uvádí, že při hledání informací o společnostech sledují dopady jejího podnikání na životní prostředí a zhruba třetina (35 %) říká, že tato informace má zásadní vliv při rozhodování, jestli danou práci přijmou. Ekologičtější podnikání firem je důležité především pro pracovníky generace Z a mileniálů. Je ale potřeba podotknout, že značná část pracovní síly má k zelené ekonomice stále skeptický postoj.
Zastoupení žen na zelených pozicích je malé
Ženy jsou na zelených pracovních pozicích zastoupeny velmi málo. Podle zprávy OECD tvoří v průměru méně než třetinu (28,3 %) pracovníků na zelených pracovních místech v rámci zemí OECD. V České republice jsou ženy na zelených pozicích zastoupeny ještě méně (22 %). Praha se blíží genderové paritě s 28,7 % pracovních míst se zelenými úkoly, které zastávají ženy, nejvíce.
Co dál
Pokrok směrem k udržitelnější budoucnosti sice závisí na investicích do zelených technologií, ale také na schopnosti zaměstnavatelů kvalifikovat a rekvalifikovat své pracovníky pro zelenější budoucnost. Priorita rozvoje pracovních sil musí být základním pilířem tzv. net-zero strategií. Zároveň bude pro společnosti do budoucna klíčové, aby si budovaly svoji pověst v oblasti ochrany životního prostředí, stanovily si a naplňovaly svoji ESG strategii, změnily přístup k náboru a využívaly všech dostupných informací o pracovní síle, aby mohly efektivně reagovat na nové změny, které zelená ekonomika přinese.
